Zbyněk Sekal 95

23. 8. – 6. 10. 2018

Zdeněk Sekal

Zbyněk Sekal
12. 6. 1923 Praha - 24. 2. 1998 Vídeň

ČT Art - ART ZÓNA – Zbyněk Sekal 95

Zbyněk Sekal patřil k výjmečným autorským individualitám, které se pohybovaly na scéně českého a rakouského výtvarného umění ve druhé polovině 20. století. Kromě vlastní autorské tvorby se věnoval i překladům literárních děl a esejů, knižní ilustraci a návrhům obálek.
Výstava v Galerii Závodný byla připravena k jeho nedožitým pětadevadesátým narozeninám. Chtěla by umožnit kontakt s ucelenou, velmi kompaktní a existencionálně laděnou tvorbou svébytného, přemýšlivého a duchovně orientovaného autora.
Reliéfy a objekty Zbyňka Sekala vznikaly v tichu a absolutním soustředění. Ticho a pozorné vnímání jednotlivostí vyžadují i od návštěvníků. Jen tak je možné přiblížit se jejich téměř spirituální, souběžně však velmi racionální a promyšlené podstatě.
Díla Zbyňka Sekala se podobají japonským zenovým zahradám. Klid, soustředěné ticho a možnost kontemplace z nich činí zastavení v čase a prostoru. Možná právě proto měly jeho výstaní aktivity v Japonku tak vřelý ohlas.
Zbyněk Sekal dospíval během 2. světové války. Za svoji činnost v ilegální kumunistické skupině mládeže strávil čtyři roky v koncentračních táborech v Terezíně a Mauthausenu /1941 - 45/. Po studiích na UMPRUM v Praze /1945 - 1950, profesoři F. Tichý, F. Muzika/ navštívil Paříž. Zde se setkal s tvorbou J. Dubuffeta, která ho velmi oslovila. Vzniká kresba Večeře podle Dubuffeta, cyklus koláží a první sádrové plastiky hlav. Toto první tvůrčí období vykazuje usilovné hledání vlastní cesty, v kresbách je možno spatřovat postupnou inspiraci kubismem a surrealismem, početná je série figurálních motivů z prostředí koncentračního tábora.
Mezi lety 1953 - 58 se se svou mladou rodinou stěhuje do Bratislavy, postrádá zde však kontakt s aktuální českou výtvarnou scénou a svými přáteli M. Medkem, Z. Palcrem, E. Medkovou... Věnuje se tedy hlavně literárním překlaldům /F. Kafka, G. Grass, P. Weiss, O. Mandelštam, Ch. Morgenštern.../.
V roce 1958 se Zbyněk Sekal vrací do Prahy, veškeré své úsilí vkládá do skládaných reliéfů, figurálních objektů, struktur z drátů, které vznikají v ateliéru na Bělohorské ulici. V roce 1966 se účastní sochařského sympozia v St. Margarethen v Rakousku a v roce 1969, v návaznosti na politickou situaci u nás, emigruje do Berlína.
V roce 1970 realizuje velký nástěnný reliéf v Düsseldorfu a natrvalo se stěhuje do Vídně. Mezi lety 1972 - 74 učí na Akademii ve Stuttgartu, později se výhradně věnuje své autorské tvorbě. Ve Vídni kontinuálně pracuje na svých skládaných reliéfech a souběžně objevuje nové téma, kterým jsou objekty - schrány volně stojící v prostoru.
Materiálem pro reliéfní struktury a schrány jsou použité věci a předměty, které již ztratily svůj původní účel, ale dotek lidské ruky je na nich stále patrný. Zbyněk Sekal je sbírá, jemně objevuje jejich původní funkci a opětovně je užívá jako ryze výtvarný materiál. Úzkoslivě střeží jejich půvab a tajemství, některé z nich povyšuje na svátosti ukryté v útrobách schrán, věčných strážkyní.

Foto: Galerie Závodný