Tomas Rajlich

27. 1. – 7. 3. 2015

Tomas Rajlich

Tomas Rajlich

Tomas Rajlich (1940) vystudoval umění na Výtvarné škole a na Akademii výtvarných umění v Praze. Zaměřil se na sochařství a velmi záhy se rozhodl pracovat v tendencích geometrismu. V roce 1967 se na domácí uměleckou scénu uvedl jako spoluzakladatel Klubu konkretistů - českého ekvivalentu skupiny Nul či ZERO. O dva roky později se s jeho dílem seznámil zahraniční umělecký svět na výstavě Sculpture tchécoslovaque, uspořádané v pařížském Musée Rodin.
V roce 1969 se Rajlich po okupaci Československa sovětskou armádou rozhodl opustit vlast a usadil se v Nizozemí. Byl jmenován profesorem na Vrije Academii a za svou profesi si zvolil malířství. Zastupovaly jej galerie Art & Project v Amsterodamu a Yvon Lambert v Paříži a netrvalo dlouho, než jeho dílo začalo být oceňováno v mezinárodním měřítku a Rajlich byl přizván k účasti na průkopnických výstavách Elementaire Vormen (putovní výstava, 1975), Fractures du Monochrome aujourd'hui en Europe (Musée d'Art Moderne de la Ville de Paris, 1978), Bilder ohne Bilder (Rheinisches Landesmuseum Bonn, 1978) a na nejvýznamnější výstavu Fundamental Painting (1975) organizovanou amsterodamským Stedelijk Museem.
Na poslední jmenované výstavě začalo být zřejmé, že v Rajlichových obrazech se projevuje umělcův neustálý zájem o to „zásadní" v malířství, který se příliš neliší od současné tvorby amerických malířů minimalistů. Pro jeho práci z počátečního období je charakteristický industriální výraz a modularita, jejichž hlavním poznávacím znamením je geometrický rastr, zatímco jeho zralá díla prozrazují komplexnější přístup ke klíčové myšlence, že obraz představuje entitu schopnou sebereflexe. Rajlichovy monochromní malby z nedávné doby zkoumají kombinaci neosobního, gestického a tvůrčí síly světla, jde o variace na intenzitu, zářivost a způsob provedení malby, přesto stále zůstávají věcnými obrazy. Umělcova citlivost vyzařuje z jemné modulace barvy jako materiálu na plátně; důraz je však kladen na barvu optickou a tvůrčí vlastnosti světla, které obrazovou plochu donekonečna proměňuje, stále zdůrazňujíc dvourozměrnost objektu. Pozornost se soustředí na obraz jako takový. Hra světla jednoduše obrazu propůjčuje vlastní život, který nikdy nepřestává dráždit divákovu vnímavost. Jsou to malby neustále revidující malířství.
Rajlichova první retrospektivní výstava proběhla v Palazzo Martinengo v Brescii roku 1993. Jeho „adoptivní" země Nizozemí jeho celoživotní úsilí ocenila v roce 1994 prestižní cenou Ouborg Prijs. Při té příležitosti haagské Gemeentemuseum uspořádalo malířovu druhou retrospektivu a později v roce 2005 - na počest Rajlichových 65. Narozenin - totéž muzeum představilo retrospektivu jeho prací na papíře. V umělcově rodné České republice se konala retrospektiva jeho prací v Domě umění města Brna 1998 a deset let později Národní galerie v Praze vystavila přehled 27 velkoformátových obrazů.
Rajlichovo dílo je zastoupeno v mnoha prestižních veřejných sbírkách na celém světě, například: Stedelijk Museum Amsterdam v Amsterodamu, Museum of Modern Art v New Yorku, MNAM/Centre Georges Pompidou v Paříži, SMAK v Gentu, National Gallery of Canada v Ottawě, i Národní galerie v Praze. Je také autorem monumentálních obrazů pro zasedací síň Raad van State v Haagu a nizozemského vyslanectví v Ghaně. V letech 1999-2002 byl Rajlich hostujícím umělcem v ateliérech MNAM/Centre Georges Pompidou v Paříži. Od roku 2010 žije a pracuje v Praze a v Itálii poblíž Verony.

© 2007 (2015) Claudia Rajlich