Alena Foustková 

Narozena 1957 v Karviné

Papír a kniha - průvodci na cestě člověka, kteří zvou k dotekům. Prsty měkce mapují zvrásněný povrch a strukturu jednotlivých listů. Tvárnost a poddajnost papírové materie vyvolává touhu přetvářet, přepisovat, modelovat a vtiskávat do plochy představy, pocity, touhy... Vznikají tak autorské knihy, které se na přelomu 60. - 70. let 20. století začínají objevovat jako možné podoby vizuální poezie a konceptuálního umění.
Paní Alena Foustková se dlouhodobě zabývá problematikou masových médií, všímá si znaků a symbolů, které kódují a zastupují obsahy jednotlivých sdělení. Snaží se zachytit útržky reality v nepřehledné záplavě informací. 
Čárový kód, který v rovině obchodní komunikace zastupuje písmo, zjednodušuje a abstrahuje obsáhlé informace do šifry z útlých pásků, přesouvá paní Alena do výtvarné roviny. Znak ztrácí své původní atributy /informace o výrobku/ a stává se čistě vizuálním objektem.
V projektu připravovaném pro Galerii Závodný pracuje Alena Foustková s poezií Jana Skácela. Vybrané básně moravského básníka překládá prostřednictvím čárových kódů, videoinstalací či papírových objektů do svébytné vizuální poezie. Tyto „překlady" probíhají podle přesných, předem zvolených kritérií autorky. Ve výtvarné rovině tak vznikají práce s jasnou koncepcí a členěním, často směřují ke geometrické abstrakci. 
Z vydaných sbírek Skácelovy tvorby je pro účely výstavy vytvořen nástěnný reliéf, který je možno vnímat i jako případný slovník, ve kterém si mohou diváci listovat a porovnávat klasický písemný záznam s výtvarnou parafrází Aleny Foustkové. 
Papírový objekt Nebe, peklo, ráj odkazuje na dětskou říkanku, která se zapomenuta ukrývá v podvědomí návštěvníků výstavy. Texty básní na povrchu pravidelného reliéfu postupně blednou a vytrácejí se, stejně jako vzpomínky uložené v paměti, které vytěsňují nové prožitky a události. 
Objekt z rozevřených knih s čistými stránkami je využíván pro světelnou projekci. Světelné paprsky rozpohybují prázdné listy, míhající se světla a stíny mění povrch stránek v trojrozměrnou krajinu, stávají se inspiračním zdrojem. 
Vazbu Aleny Foustkové k textům a knižní kultuře můžeme sledovat i prostřednictvím úprav a ilustrací knih /např. bibliofilské vydání básní Jaroslava Seiferta Pocta Vladimíru Holanovi, grafická úprava a ilustrace ke knize W. Saroyana Blaznivost v rodině, obálka a ilustrace pro knihu K. Schneiderové - Räber Infusion gegen die Traurigkeit/.
Alena Foustková vystudovala AVU v Praze /profesorem Ladislav Čepelák/. Studium dokončila v roce 1982. Ráda pracuje s papírem, experimentuje s různými výtvarnými technikami, má blízko k lettristickým znakům, konceptuálnímu umění. Její spřízněnou duší i rádcem byl J. Kolář. V roce 1984 odchází s rodinou do kanadského Toronta. Zde vystudovala obor Komerční umění na George Brown College. V roce 1995 se vrací zpět do České republiky, kde i v současné době žije a pracuje.

Vladimíra Brucháčková Závodná, září 2014

Životopisné údaje

1976-1982 Akademie výtvarných umění Praha, ateliér grafiky /prof. L. Čepelák/
1984 Odchod z České republiky do kanadského Toronta
1985 Studium na George Brown College, Toronto, Kanada
1995 Návrat do České republiky
2013 Od roku 2013 vyučuje na Anglo American University v Praze
Alena Foustková v současné době žije a pracuje v Praze