Alena Kučerová

28. dubna 1935

„Motivy mých grafických listů jsou jednoduché.
Jsou to ozvuky mých vlastních životních dobrých chvil.
Byla jsem někdy zvědavá, jak málo bodů postačí k chtěnému sdílení."
Alena Kučerová

Paní Alena Kučerová vědomě střádá drobné radosti obyčejných všedních dní - vítr a světlo, hloubky a stíny lesa, vůni kosatců, rytmus koňské chůze, oblost krajiny... Stavy duše, těla a přírody pracně přenáší na tenké pláty plechů, kterých se dotýká, kreslí po nich ostrým rydlem či jehlou, proniká jimi a zanechává v nich řady otvorů.
Osobitost jejího výtvarného vyjádření se projevila již na konci padesátých let při setkání s poezií Christiana Morgensterna /Šibeniční písně byly vydány v SNK v roce 1958 v překladu Josefa Hiršala/. Dadaistická hravost, absurdita i dětská přímočarost Morgensternových textů ji přivedly k výtvarným parafrázím některých básní. Její tušové kresby jsou charakteristické rytmickou linií, která je obklopena geometrickým rastrem se soustavou tečkovaných ploch. Bod, jednoduchá struktura a dynamická křivka se od tohoto okamžiku stávají nedílnou součástí jejího výtvarného sdělení.
V první polovině 60. let se Alena Kučerová soustředí na lepty a suché jehly. Prostřednictvím dynamických čar formuje čisté abstraktní kompozice, v krátkém časovém úseku vznikají automatické záznamy podvědomí autorky. „Po ukončení studií, v letech 1960 - 65 jsem zkoušela rýt do kovových desek bleskově – s vysokým soustředěním na to, aby pohyby jehly byly vedeny bez mého vědomí. Vznikly řady nepojmenovaných grafik – záznamů chvil. Za čas pak bylo zbytečné pokračovat v této rychlé a lehké tvorbě..."
Od poloviny šedesátých paní Alena tiskne své jedinečné grafické listy z perforovaných plechových matric. „Neměla jsem peníze na nové zinkové plechy, takže jsem byla nucená si v železářství koupit levné pocínované plechy. Dalo se do nich špatně rýt, a tak jsem je začala pomocí šídla dírkovat, perforovat. Díky tlaku na plech se dá odstínit barva - dírka zůstane vždycky bílá a její okolí přechází do barevného valéru. Každý tisk přitom zůstává svůj, každý je jiný, vlastně originál." Vznikají tak vrcholné práce: geometrický Disk /1965/, List se šipkou /1966/ a List pro Paříž /1967/. Figurální tematiku zastupují grafické listy lidí koupajících se v řece nebo ve vaně, saunování, odpočívající postavy, hrající si děti a zvířata. Plošné, schematické postavy jsou ústředním námětem grafických prací až do konce 70. let.
Mezi lety 1968–1973 tiskla Alena Kučerová intenzivně barevné listy, které se v kontextu českého výtvarného umění řadí ke koloristicky odvážným dílům. Její barevné kombinace jsou velmi výrazné, dalo by se říci téměř agresivní, k jejím oblíbeným barvám patřila například žlutá, červená, oranžová, modrá. Alena Kučerová začíná barevně upravovat a opatřovat rámy i plechové matrice /běžně se tiskařské matrice po tisku znehodnocují/. Z barevně lakovaných kovových desek se stávají drobné reliéfy, prostorové objekty.
Počátkem 80. let se Alena Kučerová soustředí na záznamy krajin. Tiché horizonty obzoru, jednoduché tvary osamělých stromů, pevné linie zavlažovacích kanálů a úvozových cest - to je polabská krajina kolem Staré Boleslavi, se kterou je paní Alena velmi těsně spjata. "Krajina je téma pro umění i dnes /alespoň pro mě/ , jako cokoli jiného, mám-li k tomu důvody."
V roce 1996 se paní Alena přestala zabývat grafikou. Pracuje na rozmanitém souboru závěsných reliéfů a asambláží, pro které využívá především karton a dřevěné desky, do kterých zatlouká hřebíčky, perforuje je, pracuje s proutky. K jejím posledním pracím patří barevné vyšívané obrazy, které zaplňují prostor způsobem, který je vlastní fauvistům. Výšivky zobrazují luční květy, motýly, geometrické ornamentální struktury. A jejich barevnost? Je typická pro Alenu - nespoutaná, odvážná, temperamentní, překvapující a osobitá...

Životopisné údaje

1935 Narodila se 28. dubna v Praze
1950-1954 Studia na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze, ateliér prof. Beneše
1955-1959 Studium na VŠUP v Praze, ateliér prof. A. Strnadela
1959-1961 Práce k Morgensternovým Šibeničním písním
1961 Stala se členkou skupiny UB 12 /V. Boštík, F. Burant, V. Janoušek, V. Janoušková, A. Šimotová, J. John, S. Kolíbal, J. Mrázek, D. Mrázková, V. Prachatická, D. Smutný, A. Vitík/
1963-1965 Abstraktní lepty a suché jehly
1965-1967 Experimentální tvorba s plechem, vznikají přehýbané a trhané plechové matrice
1965 Čestné uznání na IV. Biennale de Paris
1967 Hlavní cena na mezinárodním grafickém bienále v italské Bielle
1968 Výstava Nová citlivost v pražském Mánesu Získala Grand Prix Danuvius, Bratislava, Slovensko
1970 Získala druhou cenu na bienále v Krakově
1968-1973 Série barevných tisků
1976 Special Edition Awards, World Print competition,San Francisco
1981 Účastní se významné výstavy Eleven Contemporary artists from Prague na New York City University
1996 Ukončila grafickou tvorbu
1997 Byla jí udělena cena Vladimíra Boudníka za grafickou tvorbu

Alena Kučerová žije a pracuje v malé obci u Staré Boleslavi