frank badur
narozen 1944, Oranienburg, Německo
3. 3. 2022 - 15. 4. 2022
„Co je umění?
… Cokoli, co probudí můj zrakový smysl s úžasem…“
Frank Badur
Nenásilně a citlivě probouzet smysly, ovlivňovat a harmonizovat jednotlivé vjemy tak, aby se v podvědomí diváků transformovaly na hlubší zážitky a prožitky, je nevšední dovedností Franka Badura, německého umělce, malíře, grafika a pedagoga.
Tyto niterné a neokázalé pochody v percepci jednotlivých prací navozuje prostřednictvím dvou základních bází, jež jsou primární podstatou jeho tvorby. Jedná se o působení barvy a dodržení abstrahované a jednoduché formy.
Formálně je plocha plátna členěna na svislé či horizontální pruhy, evokující geometrické názvosloví. Toto dělení je záměrné, nevychází ale z propracovaného a propočítaného systému, jež je vlastní konstruktivistům. Umožňuje těsné sousedství dvou rozdílných barev, které na sebe mohou vzájemně reagovat či působit a ovlivnit tak celkový dojem i percepci diváka.
Celá obrazová plocha je prostřednictvím barevných pásů rytmizována v pravidelných či proměnlivých intervalech. Časté je užití linek, které jsou výrazným akcentem, ačkoliv jejich provedení v masivním barevném poli může působit subtilně a křehce.
Barevné spektrum Franka Badura rovněž nepodléhá striktnímu systému. Jako u ostatních reduktivních umělců či umělců pracujících s monochromy, je možné vystopovat zálibu v bílých, šedých či černých škálách. Obliba těchto barev ale není limitující, autor bez zábran, ale pod přísnou autorskou korekcí, užívá i okrové, červené a zemité odstíny.
Výběr barevných tónů je intuitivní, často experimentální, založen na smyslové zkušenosti a očekávání autora. Obrazy vznikají v serielních řadách, většinou tak tvoří početnější cykly či konvoluty.
Při pozorování prací Franka Badura není možné vyhnout se paralelám s americkou vlnou koloristů /1940 – 1970/ a autory náležícími k tzv. fundamentální malbě. Při tomto srovnání je třeba zmínit alespoň Brice Mardena, Barnetta Newmana, Roberta Rymana, Roberta Mangolda, Franka Stellu…
Badurovo pojetí nemá ale být razantním průnikem do samotné existence malby a zdůvodněním její pravé podstaty, zřejmě ani neodkazuje na historicky daný umělecký vývoj v časové ose. Jeho realizace vykazují velkou míru senzitivity, intuitivnosti, experimentu a umožňují tak transformaci vizuálního vjemu na duchovní prožitek diváka. Jsou to práce delikátní, smyslové, v některých momentech mohou vést k téměř kontemplativním polohám…
Možná by se dalo říci, že se svou podstatou blíží umění meditace nebo se nabízí připodobnit je k rituálu čajového obřadu, kdy celý proces směřuje k přípravě výtečného nápoje, zároveň však přináší jedinečný spirituální zážitek.
Kurátorem výstavy v Galerii Závodný v Mikulově je pan Hans-Peter Riese, německý novinář, publicista, kurátor a znalec umění, který je blízkým přítelem Franka Badura, autorem mnoha textů o něm a pozorovatelem geneze jeho tvorby. Galerii Závodný velmi těší možnost opětovného setkání ve výstavním prostoru.