Bernard Aubertin

29. července 1934 – 31. srpen 2015

Bernard Aubertin patřil k vůdčím a inspirujícím osobnostem v oblasti evropské monochromní malby, konceptuálního umění a happeningu 20. století.
Počátky jeho tvorby jsou spjaty s časem pařížského studia v letech 1955 - 57. V tomto období se inspiruje kubistickými a futuristickými díly předválečné avantgardy, vytváří portrétní skicy a krajinné studie.
Zásadním zlomem je návštěva ateliéru Y. Kleina v Paříži 1957. Bernard Aubertin je fascinován Kleinovými zářivě modrými monochromními reliéfy. Modrá barva je pro Kleina zosobněním pozitivní energie a duchovního rozměru, proto si po sérii výzkumů svoji speciální modř nechává patentovat pod značku IKB /International Klein Bleu, 1957/.
Bernard Aubertin svoji tvorbu zasvětí hutné červeni. Vnímá ji jako dualitní barvu, která vzbuzuje pocity spojené s napětím, násilím a krutostí na straně jedné /krev, oheň/, souběžně ji však užívá jako barvu absolutní čistoty, červená plocha může představovat nepopsanou tabulu rasu pro všechny autorovy vize.
Od roku 1960 vznikají reliéfní struktury z hřebíků, jež do červené masy vnáší pohyb, dynamiku, chaos nebo geometrizovaný řád.
V roce 1961 se Bernard Aubertin připojuje k mezinárodnímu hnutí Zero /1957 Düsseldorf, Heinz Mack, Otto Piene, Günter Uecker.../, účastní se skupinových výstav, souzní s programovými tendencemi v užívání nejrůznějších materiálů /u Aubertina je to především dřevo, kov, sirky, voda, hřebíky a kovové drátky, pudr, popel.../.
Souběžně s hřebíkovými reliéfy průběžně vznikají obrazy a objekty, které formuje a dotváří působení ohně. Kompozice ze seskládaných sirek jsou v konečné fázi procesu vzniku díla zapáleny. Ohořelé zbytky zápalek a stopy kouře nabývají metafyzický charakter, odkazují k prvotním pevným obrysům obrazců, dokumentují jejich destrukci v časové ose.
Předměty, které byly vystaveny plamenům, ztrácí svůj původní tvar a estetiku. Jejich nová identita ovšem netratí na působivosti a výtvarné kvalitě, bonusem je paměť věcí, které prošly přerodem.
Bernard Aubertin od 80. let používá i černou, zlatou a modrou barvu, především v haptických a gestických malbách.
Práce Bernarda Aubertina můžete nalézt v renomovaných kolekcích a státních institucích po celém světě.