François Morellet
30. duben 1926 - 10. května 2016
François Morellet oslaví letos své devadesáté narozeniny. K významným evropským institucím, které k tomuto výročí chystají výstavy a architektonické realizace, se připojuje i GalerieZávodný v Mikulově. Těší nás, že můžeme tuzemským návštěvníkům představit práce této inspirativní osobnosti.
François Morellet je znám jako malíř, grafik, tvůrce světelných objektů, prostorových struktur a projektů do architektury. Vystavená díla sledují jeho činnost a mentální cestu od počátku 50. let do současnoti.
Již na počátku padesátých let se F. Morellet vědomě rozhodl pro příklon ke geometrické abstrakci. Ta je v jeho osobitém podání výjimečná v propojení pravidel pro výstavbu díla a možností využít principy náhody a nahodilosti.
Jeho krédem se stalo dodržování předem stanovených zásad, které využívá pro strukturování vlastní plochy obrazu, reliéfu či světelné instalace. Vytváří si svůj vlastní metodologický postup, který definuje a vymezuje zásahy autora a souběžně umožňuje zakomponovat do výstavby díla nadsázku, smysl pro humor a ironii, prvek náhody.
Vznikají strukturovaná obrazová pole, která jsou postupně v barevné škále redukována na působení dvou základních barev, objevuje se princip kódování náhodně vybraných čísel telefonního seznamu do obrazového plánu struktury a principy otáčení pod určitým úhlem.
V 60. letech se François Morellet přátelí s výraznými autorskými individualitami, které mají společnou zálibu v pohyblivých kinetických strukturách, fascinuje je práce se světlem a optickou iluzí. K tomuto okruhu autorů patří např. J. Stein, F. Sobrino, J. Le Parc, manželé Molnárovi, A. Mavigniér, Max Bill, J. R. Soto, Yvaral, G. Alviani... Setkává se též s autory v okruhu skupiny Zéro /Heinz Mack, Otto Piene, Günther Uecker/. François Morellet se stává spoluzakladatelem skupiny G.R.A.V. /Groupe Recherche d´Art Visuel/, která působila v letech 1960-68 v Paříži.
Od roku 1963 François Morellet průběžně pracuje s neonovými trubicemi, patří k experimentátorům v oblasti světelných neonových instalací, obdobně jako Bruce Nauman, James Turrell, Piotr Kowalski a Dan Flavin.
Počátkem 70. let se Morelletův zájem soustředí na instalace v architektonickém prostoru, ve kterých hojně používá černou lepicí pásku /např. La Reynie, Paříž, 1971, Musée des Beaux- Arts, Grenoble, 1972, Musée des Beaux-Arts, Nantes, 1973.../.
François Morellet pracoval s nejrůznějšími materiály, a tak průběžně střídá malbu na plátně, instalace se dřevem, kovovými dílci a šablonami, neonovými trubicemi, lepicí páskou...
V českém výtvarném prostředí jsou principy tvorby F. Morelleta blízké principům tvorby Zdeňka Sýkory /1920 - 2011/a nepřímo navazují na zcela výjmečnou tvorbu průkopníka kineticko-optického umění Zdeňka Pešánka /1896 - 1965/.